Jsem závislá?

Vzhledem k tomu, že jsem včera na své večerní přípravné kurzy na VŠ přijela pozdě, jen kvůli tomu, že jsem si to musela udělat víckrát, než jen jednou (že spěchám mi bylo jedno už po druhým orgasmu...), donutilo se mě to zamyslet.

Kde, odborně řečeno, končí časté aktivní "užívání" a začíná závislost?

Tyhle dva pojmy jste slyšeli na každé preventivní přednášce o drogách. Takže určitě víte i to, že obecně všechny závislosti znamenají nadměrné užívání něčeho, co upřednostňujeme natolik, že tomu obětujeme  nejen všechen volný čas, zájmy a činnosti, ale i čas, který bychom měli věnovat práci a povinnostem.
Závislost nám přináší únik z reality, odvedení soustředěnosti od problémů, odpoutání od jiné, předchozí závislosti, útěk před strachy a před sebou samými.

Závislost se ale může týkat i sexu, jen se místo častého užívání uvádí pojem zvýšené libido a v případě závislosti se jedná o hypersexualitu. 

Zvýšené libido je více či méně zvýšená chuť na sex. Je těžké určit, kdy je libido zvýšené a kdy ne, protože žádná norma pro to neexistuje. Jediné, co můžeme na internetu najít jsou různé statistiky četnosti sexu napříč zeměmi nebo oblastmi.

Hypersexualita je nutkavá touha po sexuální aktivitě, která je natolik silná, že se stává obtěžující, místo toho, aby uklidňovala tak, jak je tomu ze začátku závislosti. U žen se hypersexualita nazývá nymfomanie, u mužů satyriáza. Brání normálnímu každodennímu fungování, vede k rezignaci na povinnosti a projevovat se může fascinací sexem, častým střídáním partnerů nebo přímo nevěrou.

Existují ještě další sexuální závislosti, které se často na hypersexualitu váží, ale nemusí to být nutně tak. Do sexuálních závislostí spadá:

1. Porno závislost
   Jedná se o každodenní nadměrné vyhledávání pornografických materiálů, což vede k úniku od vlastní intimity, často také k vlastnímu pornografickému chování, má důsledky na celkové chápání sexuality, například snížení vlastní sexuální sebedůvěry.
2. Masturbační závislost
   Jde o závislost na sebeukájení. Nemá-li jedinec pravidelný přístup k tomu, aby mohl masturbovat, pociťuje frustraci. Hledá způsoby, jak ji provádět kdykoliv potřebuje, což vede k vynechávání svých povinností, práci, atd. Nejlehčí to má asi masturbačně závislý exhibicionista. :D
3. Závislost na vibrátoru
   Nadměrné používání vibrátoru, které může způsobit, že není možné se dovést k orgasmu jiným způsobem, sníží citlivost vagíny a vede tím k deformaci sexuálního života. Závislost na vibracích nelze brát úplně jako behaviorální závislost, ale spíše jako tělesnou závislost, kdy si navykne tělo samo o sobě.
4. Erotománie
   Pojem erotománie vychází z řecké mytologie. Erós byl totiž bohem lásky, ale i láska sama. Buď jde o závislost na pocitu, že jsme někým hluboce milování, což může vést až k bludům, že nás miluje třeba Bruce Willis, nebo o závislost na opakovaném vyplavování fenyletylaminu (hormonu lásky), vedoucí k nevěře nebo častým výměnám sexuálních partnerů.

Měla bych se tedy považovat za nymfomanku, když na sex myslím převážně celý den, jsem sexem fascinována, často bývám nevěrná nebo střídám partnery?
Bez sexu je mi zle, jsem frustrována, to ano... Ale vydržím bez větších problémů abstinovat klidně i měsíc. Navíc mě mnohem víc uspokojuje iluze pocitu lásky, zamilovanost... A? Mám se tedy zaškatulkovat do erotománie?

Každý máme přeci úplně odlišné libido. Někdo ho má vyšší nebo nižší už "od pupeční šňůry", někomu se zvýší či sníží následkem některého z medikamentů, atd. Je tedy zbytečné se škatulkovat, dokud nám hypersexualita nezpůsobuje závažné potíže nebo trápení. Někdy se také nemusí jednat o nutkavé potřeby k sexuálním aktivitám, ale o přání! A to je přeci rozdíl.

Pokud si tedy myslíte, že jste sexuálně závislí, zamyslete se nejdřív, co vaše "závislost" vyjadřuje o vás samotných. Touha po dětech, po stálém partnerovi, přání, aby se vám partner více věnoval, zakrývání problémů či jiných závislostí... Může jít o cokoliv, proto je nejdůležitější znát sám sebe opravdově, dřív než se diagnostikovat.

Pokud jste si závislostí jisti, zbývá ji už jen vyléčit. Sexuologové říkají, že na sexuální závislosti pomáhá se zamilovat. Když teda zrovna nejde o erotománii, že jo. Můj názor je, že všeobecně platí: závislost nahrazuje závislost. Ale je to trošku cesta z bláta do louže. Na všechny závislosti pomůže si najít nějakou novou zálibu, odvést pozornost od závislosti jinou činností, k tomu je ale potřeba silná vnitřní motivace. Nejlepší cestou asi je léčit se pod odborným vedením psychoterapeuta, případně i pomocí léčiv

PS: Kdyby mi někdo potvrdil, že jsem závislá, já bych se stejně léčit nešla... :)

Vaše Stela