Láska je BULLSHIT

Odposlechla jsem si rozhovor tří dívek v metru.
"Proč existuje láska...? Akorát tak to bolí... A on mě furt nemiluje.", nadávala jedna.
"Jéééj... To mě mrzí, ale nemůžeš to takhle zahodit... Láska si nevybírá a prostě se to stane. A on tě třeba začne milovat.", odpovídala druhá. Pak dlouze debatovaly o lásce dál, o tom, jestli je tedy krásná, nebo smutná, jestli může existovat na věky, jestli to a jestli tamto...

Nejvíc to ale rozsekala ta třetí. Jediná věta, kterou za celou dobu s naprosto nezaujatým výrazem ve tváři prohlásila, byla:

                                                 "LÁSKA JE BULLSHIT."

V tu chvíli jsem myslela, že bouchnu smíchy. Ty dvě se na ní tak vyčítavě podívaly, pak ale už zbytek cesty koukaly jen do země a mlčely. Nevím, jestli nad tím přemýšlely, já každopádně ano.

Láska, jak si jí představujeme, totiž tak trošku bullshit je. Pro "žili spolu šťastně, až do smrti" je totiž zapotřebí projít několika fázemi a v nich splňovat určité podmínky, aby láska mohla opravdu trvat věčně. Ale bohužel, jsme jen lidi. Nejsme dokonalí a je opravdu náročné být v lásce za jedno, oba dva se ve vztahu snažit přibližně stejnou měrou a vědět, kdy je třeba kterou podmínku zrovna naplňovat více nebo méně. A hlavně, jestli to za to stojí.

Láska je totiž jen program. Program, který si vymyslela příroda, abychom udrželi lidský rod a nevymřeli.
Jakými fázemi tento program prochází a jak je to s těmi podmínkami?

Jelikož se příroda snaží starat i o to, aby potomstvo bylo dosti kvalitní (občas se to hold nepovede a stane se chyba), musel být nadefinován nějaký výběrový systém.
Zrak.
Každý máme ale úplně odlišné vnímání toho, co je pro nás krásné a přitažlivé, nebo naopak, ošklivé a odpudivé. Dokonce to ovlivňuje i nezastavitelný rozvoj kultury. Proto se do hry přidává i Čich a feromony. Když se s někým, pro vás sympatickým, setkáte a voníte si, je spuštěn celý kolotoč hormonů a jejich vzájemných výměn.

Adrenalin aneb Musím Tě mít a to hned!

Bušení srdce, napětí, vzrušení, chtíč, fantazie, ale i pocení, nervozita a stres. Nebo taky neovládnutelné výbuchy smíchy smíchu, že jo... Takhle to začíná, jakmile si voníte.
Vyplavuje se adrenalin a s ním i pudové reakce. Máte chuť danou osobu okamžitě povalit a vojet, cítíte se, jako byste právě sjeli divokou řeku nebo horskou dráhu. Tahle fáze může ale taky hodně rychle odeznít, když se hormonová výměna trochu nepřikrmí více vzájemnými interakcemi.

Fenyletylamin aneb Růžové brýle

Když se vše vyvíjí pozitivně, limbický systém mozku, který se stará o naše emoce, nám začne vyplavovat zamilovanost čili fenyletylamin. Je to droga působením připomínající pervitin. Proto při zamilovanosti nepotřebujeme tolik spát, ani jíst, chováme se šíleně a máme bláznivé nápady. K tomu všemu dostaneme zdarma i růžové brýle, díky nimž se nám zdá druhá osoba dokonalá, abychom si s ní chtěli udělat děti. Zajímavé je, že ženy jsou při zamilovanosti nadrženější, než muži. Mužům totiž za působení fenyletylaminu dočasně klesne hladina testosteronu, jsou tím pádem spíše něžnější. Jakmile zamilovanost odezní, testosteron se vrátí na normální hladinu (proto se případní tyrani většinou poznají až po zhruba dvou letech). Ženám se naopak zvýší hladina estrogenu.

Jelikož je fenyletylamin suverénní drogou, roste na něm nejen závislost, která nás nutí být s milovanou osobou co nejčastěji, ale i tolerance. Zvyšování tolerance (ústup zamilovanosti) přichází asi po roce až dvou letech "užívání". Mizí i růžové brýle, začínáme vidět i ty špatné vlastnosti.

Oxytocin aneb Hormon mazlení

Pokud nezatoužíme po další jízdě na zamilovanosti a zvládneme překonat nově objevené vlastnosti druhé osoby, přichází zamilovanost do fáze oxytocinu a rodí se postupně silné pouto, k němuž je ale zapotřebí společných hodnot a cílů. Budování domova, zvířátko, děťátko...

Ve fázi oxytocinu jde o vztahovou stabilizaci plnou něhy. Mužům se sice navrátil testosteron a s ním i plně jejich libido, ale oxytocin zabírá i na ně. Do této fáze přejde po zamilovanosti každý a pokud k utvoření společných hodnot a upevnění pouta dojde, může tato fáze trvat opravdu dlouho, několik let. Chtě nechtě, i se společnou rodinou a domovem jednou oxytocin také vymizí. Jak potom vztah udržet?

Dopaminy, endorfiny a serotonin aneb Pravé lidské štěstí

Po tom, co děti odrostou a klesá oxytocin, je nutno si doplňovat hormony štěstí. Jak vzájemně, tak i sobě, jak aktivně (společné zážitky, smích, milování se, hobby, zkrátka to vám dělá radost a připomíná, jak silný jste pár...), tak i pasivně (pomocí úprav v jídelníčku, přírodních doplňků stravy, antidepresiv, atd.).

Jakmile se všechno výše zmíněné překoná, je už opravdu možné žít spolu šťastně, až do smrti...

PS: Neříkám, že toto platí pro všechny páry na Zemi. Samozřejmě znám i bezdětné páry, které se cítí být v zamilovanosti už desátým rokem, ale jak se říká... Výjimka potvrzuje pravidlo. :)

Vaše Stela ♥